"Jak mám dceři vysvětlit v jejím věku (4 roky), že ona se ke druhým špatně chovat nesmí, zatímco některé děti se k ní špatně chovat můžou - nikdo je neokřikne..."

Řekla bych dítěti, že NIKDO se k nikomu špatně chovat nesmí. Děti se učí správnému chování od rodičů nebo učitelek a někteří rodiče to třeba dělají jinak (někdo dítěti vysvětluje, někdo plácne, někdo křičí na veřejnosti, někdo děti vychovává jen doma,..). Ne každé dítě se chová dobře, všechny se to zatím učí a důležité je, aby se každý snažil chovat co nejlépe (tj. druhým se nevysmívat, neotravovat, neoplácet rány, ..). Nenechat se vyprovokovat.

Taky mám jedno dítě málo průbojné a dost jsme to řešili a občas řešíme. On ale je naštěstí od přírody typ "co nerad, nečiň druhému", takže v tomhle to mám lehčí. Už si snad i uvědomuje, že chyba není na jeho straně a že je nejlepší být nad věcí a prudičů si prostě nevšímat.