AHoj já mám doma tedy skoro 4 letého aspergra, a ze své prozatimní zkušenosti mohu jen říci, že nám nezabírá pomalu nic, příprava, rozmluva, odvrácení od záchvatu atd. jediné na co jsem přišla je to, že když už dojde ke kolizi a následně k záchvatu tak ho mlčky přitisknu k sobě, ale s citem, ne jak radí nejmenovaná doktorka a houpu ho na klíně a třeba mu zpívám, ale jsou mu čtyři, nevím co bude dál. Když si postaví hlavu, tak téměř stopro následuje záchvat vzteku ten pak řeším takhle.