No nemám s tím zkušenosti, ale tak si představuju, že kdyby můj muž někde ujel a pak to ukončil a chtěl zůstat se mnou, tak že bych asi taky nedůvěřovala a trochu se litovala... A chtěla bych vidět, že i on toho lituje, že ho to mrzí, že to chce napravit a přesvědčit mě, že já jsem ta na prvním místě. Ne že bude čumět na hodiny a vzdychat, že by byl radši s kalupinkou na bíči.

(Tím litováním nemyslím, aby si půl roku v kuse sypal popel na hlavu a roztrhl si své roucho a bil čelem o zem.)