Heleď,

můj ex odkráčel být šťasten s jinou, ale ujišťuji tě, že měl péči o děti v záloze, kdybych mu děti "sbalila" nebo kdybych se třeba "hroutila" nebo tak. Protože v tu chvíli neměl byt, frknul by děti přechodně k babičce, a rozhodně by se snažil jim nějaký domov co nejrychleji obstarat. Vím, že kdyby se se mnou něco stalo, postaral by se a slušně.
Ale taky vím, že s sebou děti brát nechtěl, a nejen kvůli tomu, aby mohl pohodlně budovat nové hnízdečko a nové štěstí, ale i proto, že usoudil, že pro děti bude lepší, když zůstanou se mnou. A něco ho to stálo.
Dost si cením toho, že myslel na to, jak celou situaci co nejvíc usnadnit dětem - častý kontakt, společné sdělení odchodu se zdůrazněním toho, že ony za nic nemůžou, žádné házení špíny.
Zdaleka ne se vším jsem spokojená, ale jsem ráda, že jsme se vyvarovali gest a snažili jsme se OBA pro děti uspořádat věci tak, aby to bylo pro ně dobré. A taky jsme se v tom, co bude dobré, poměrně realisticky oba shodli.