Zcela zásadní otázka, na níž neexistuje odpověď?

Já bych otázku, proč se tlemí tříleťák jak prdlej, vynechala, to je prosté podsouvání něčeho. Kdyby mi to šlo na nervy, nevylučuju, že bych ho praštila (ale já mám v tomto schopnost vypnout vnímání malého prudy). Tyto stavy jsou prchavé, vzápětí bych byla schopná ho vnímat normálně a pochopitelně uspat, je to přece dítě moje zlaté.

Stran "nelitování" s tebou souhlasím, je to proti mému rozumu a přirozenosti, ale celé, včetně teorie "nastavování zrdcadla", je to poněkud přepjaté.

Já beru děti jinak, ale nejsem proto horší ani lepší, jen mám větší klid..