Milé maminky, moc tu obyčejně nepřispívám, jsem spíš čtenář. Je mi 34 let, mám 3 letého syna, jsme sami, s manželem jsme se rozvedli krátce po narození syna. Kromě táty pro syna nám nic nechybí, finančně nestrádáme, máme skvělou babičku, jsme zdraví a šťastní. Ale, poslední dobou mi strašně tikají biologické hodiny. Toužím po dalším dítěti, z celého srdce si přeju sourozence pro syna. Jenže nemám partnera. Situace nemá řešení. Tak nějak cítím, že jestli neotěhotním v dohledné době, kapitola mateřství bude v tomto mém životě uzavřena. Finančně bychom to nějak zvládli, babička by pomohla, ale vím, že mít druhé dítě jako samoživitelka je hloupost, za prvé nefér vůči miminku - nemít tátu, za druhé strašně náročné pro mě. Přesto to nemůžu dostat z hlavy. Pište, co si myslíte, klidně i kritické názory. Děkuju.