A to vam zas navypravel ten smilnik satanisticky okultista a svobodny zednar Russel?
"Co cisteho muze vzejit z necisteho..????" jak pravi Pismo, ze?
Cetla jsi svitky od Mrtveho more z Chirvet Qumranu a jeskyni?
Počátky kánonu Písma svatého se nám ztrácejí v nedohlednu. Vlastně již první sbírky mojžíšských tradic můžeme považovat za počátek kánonu svatých knih.
Druhá velká skupina izraelského kánonu jsou tzv. Proroci, kteří se dělí do dvou skupin - "dřívější proroci: Joz, Sd, Sam, knihy Královské a "pozdější proroci: Iz, Jer, Ez a 12 malých proroků. Tento soubor knih dostal svou konečnou podobu, podle mínění velké části odborníků, ve 3. stol. př. Kr.
Třetí skupina knih izraelského kánonu nese nejasný název "Spisy (Ketubím). To znamená vedle Zákona a Proroků ještě další inspirované knihy.
Kdy dostala tato část svou konečnou podobu, NEVÍME . Tvrzení, že je to dílo synodu v Jabné, který se konal r. 90, NENÍ prokazatelné.
Alexandrijský kánon není mladší, vždyť svědectví o něm nám přináší řecký překlad SZ zv. Septuaginta (LXX), který je z 2. stol. př. Kr. Ve srovnání s palestinským kánonem je delší o 7 knih - o tzv. deuterokanonické knihy.Ale jestliže je to PŘEKLADOVÁ PRÁCE, tudíž NUTNĚ EXISTOVALA i její HEBREJSKÁ PŘEDLOHA.A za kánon se považovalo to, co bylo napsáno svatým jazykem - Hebr..
Alexandrie byla také pravděpodobně největší židovská kolonie v DIASPOŘE, která v mnoha oblastech kulturně-náboženského života mohla "soupeři"t s Palestinou. Zde působili význační představitelé židovského života, jako byl Filón Alexandrijský i autor deuterokanonické knihy Ježíš ben Sirach.
Do nedávné doby panovalo přesvědčení, že všechny deuterokanonické knihy, které se nám dochovaly v řeckém překladu LXX, byly také v řečtině sepsány pro potřeby diaspory a palestinské Židovstvo je neznalo nebo odmítalo.
Je však HISTORICKOU SKUTEČNOSTÍ, že LXX je PŘEKLADEM z HEBREJSŤINY, můžeme se tedy domnívat, že LXX předpokládá jinou předlohu, než kterou měl nám známý hebrejský masoretský text.
Qumránské vykopávky nám jen POTVRZUJÍ, že i v Palestině byly DEUTEROKANON.knihy ZNÁMÉ a POUŽÍVANÉ. Tak tvrdí dokonce Josef Flavius, že užívá pouze svaté knihy, a přitom cituje deuterokanonické části z knihy Ester a z 1 Mak (Contra Apionem 1,1; Antiq 10,1). To svědčí o tom, že tyto knihy, jsou-li nazývané "svaté knihy,
byly považovány za INSPIROVANÉ. Dokonce až do 10. stol. po Kr. citují palestinští spisovatelé určité fragmenty ze Sirachovy knihy. Rovněž tak citují ve svých midraších knihu Judit a Tobiáš. V SYNAGOGÁCH se VEŘEJŇE ČETLY knihy 1 Mak, Baruch, Tobiáš, Judit.
Tato FAKTA vedou badatele k novým hypotézám ohledně vytvoření kánonu SZ. V základě můžeme od sebe rozlišit tři názory. Jedni se domnívají, že existoval pouze jeden kánon, a to palestinský - kratší, a ten obsahoval pouze protokanonické knihy a byl závazný pro Židy jak v Palestině, tak v diaspoře. Toto stanovisko zastávají převážně protestantší autoři ..
Druzí soudí, že původně zavazoval VŠECHNY Židy DELŠÍ Kánon (alexandrijský), který obsahoval i deuterokanonické knihy, které však pouze alexandrijská diaspora zachovala v užívání a považovala je za inspirované (A.Merk, Zarb). Zastánci třetího názoru myslí, že Židé měli dva kánony, palestinský a alexandrijský, a že také palestinští Židé měli velkou úctu k některým deuterokanonickým knihám (A.Vaccari, H.Höpfl, L.Leloir).
K uvedenému můžeme klidně říci, že poslední dvě skupiny jsou BLIŽŠÍ SKUTEČNOSTI, ve světle nových objevů. Nelze ani popřít fakt, že se synagóga v zápase s prvotním křesťanstvím stále více distancovala od deuterokanonických knih. Farizeové často vystupovali s požadavkem, aby z veřejného užívání byly vyřazeny knihy, které nebyly napsané svatým jazykem, tj. hebrejsky.
Ale přitom SEPTUAGINTA, která je obsahovala, BYLA sama PŘEKLADEM původních hebrejských originálních předloh, kt. se zřejmě záměrně z tendencí farizejů NEDOCHOVALY!!!
V čase Ježíše Krista nebyl kánon SZ synagógou zcela jasně určen tak jako dnes. Toto vymezení je dílem slavné rabínské školy na synodu v Jabné r. 90.
..........
Kdyby nebyly knihy MAKABEJSKÝCH známy a take UŽÍVÁNY VEŘEJNĚ v synagogach, tezko bychom si dnes vysvetlili velký svátek Chanuku..