Neboj, je to přece vlče ). Ponožky stačí i troje. A neperou . Dcera přežila i záplavy, i střevní chřipku všech vedoucích a velké části tábora. Peníze platíme asi tak stejné. Jídla mají dost. Na nic jiného nepotřebují. Elektrika tam není, chodí na latrínu, jídlo mají v potoce. Mobily mají taky zakázané. Prý to děti vždycky rozhodí. O malé děti se vedoucí starají fakt vzorně. Obdivuji je. Já myslím, že nejhorší je přechod v deseti letech mezi skauty. Najednou se s nimi jedná jako s dospělými, což zdaleka nejsou.