2,5 leťák místo spaní dělal po obědě blbiny, furt jsem ho vracela do pokoje, domlouvala mu, snažila se být trpělivá. 2x se mezitím rozeřval, protože dělal skopičiny a praštil se. Pak že chce, ať si jdu lehnout s ním. Tak jsem teda šla, protože on když se nevyspí, tak je to s ním do večera strašné. Obvykle usíná bez problémů a spí průměrně 2 hodiny. Jenže dnes prostě pořád samá srandička, říkala jsem mu, že už se zlobím a že ho plácnu, pokud toho nenechá, ale pořád to zkoušel. Pak začal vyhazovat hračky z postele. No už jsem to nevydržela a dala jsem mu pohlavek, ale asi pořádný, protože začal dost plakat a pak usnul. Je mi z toho zle, nechci ho fyzicky trestat, jenže mě už se pak udělá černo před očima a neudržím se. Prostě skoro každý den ho plácnu. Většinou teda přes zadek, ale jak teď seděl, tak ta hlava byla blíž. Jak si v takových situacích udržíte klid? Prosím o zkušenosti podobně horkých hlav jako jsem já, co mají živé děti. Navíc je mi to téměř instantně líto, nejradši bych ho vzala do náruče, ale ani nevím, jak se pak v takové situaci zachovat. Díky