Creo*, člověk, který nemá z ničeho radost (několik let) ještě stále může být relativně "funkční". Neschopnost se radovat nemusí nijak zvlášť devastovat jiné osobnostní vlastnosti - člověk je dál třeba empatický, tolerantní, stará se o domácnost, je něžný, vychovává dítě, pracuje, jezdí na výlety či chodí na výstavy, dokonce na večírky s přáteli, hovoří o různých tématech... prostě je celkem normální, milovatelný, "jenom" neradostný (a i to dokáže leckdy dovedně a dlouho skrývat).