Kdo mě zná ví že mám synek epilepsii, sžíváme se s tím. Snažíme se ho neomezovat dělá všechno nač byl zvyklý, jen je to s větším dozorem.

Ale teď děti čeká školka v přírodě což je jediné co si nerisknu (a ani učitelky) režim ... no takový táborový občas ještě v 10 hod lítají po lese ráno spí a po obědě chodí spát, což mě přijde že by nemuselo dobře dopadnou doma ten reřim doržujeme.

Minulý týden jsme mu museli říct že nejde do první třídy s nejvíc nejlepším kámošem :-(

A to že nepojede na švp jsme museli o pár dní odložit, protože ho to hodně vzalo že nejde s kámošem, ale musíme mu to říct.

Jak doma říkáte dětem blbé zprávy? Kdy, kde, jak, jen mezi 4 očima , před celou rodinou...

Popravdě nevím, u nás doma matka veldla velmi citlivý přístup mezi dveřma by pronesla " Mám blbou zprávu nikam nejedeš nazdar"

JInak jsme vymysleli kompenzaci, větší výlet s přespáním aby mu to nebylo tak líto.

Díky za všechny příspěvky