Dnes mě zaujalo v jedné diskuzi jisté slovo a sice slovo KOKO nahrazující bonbon (nebo nějakou sladkost či dobrotu).Přiznávám,že tohle vůbec nechápu a nepochopím nikdy.Proč,matka neřekne "pojď,koupíme bonbony",ale "koupíme KOKO?" Koko dělá slepice.Chápu že někde se mluví nářečím a místo okurka řeknou okurek,místo hadr handra apod.,nebo že někdo používá slova,kterými se běžně mluvilo v jiném století a postupně v běžné řeči zanikly,ale proboha proč bonbon = koko?Vždyť to není odvozenina absolutně od ničeho.To bychom si pak každý mohli vymýšlet vlastní řeč,např.auto=fusus,mrkev = drnba a nebo dítě = čujička.Taky to není odvozeno vůbec z žádného slova.Jediný důvod,který mne napadá,by mohl být ten,že dítě určité slovo špatně vyslovuje.Např.rukavice řekne VAVAVA(ano,znala jsem takové),protože to lépe vyslovit neumí.Ale tak předpokládám že matka je natolik soudná,aby nadále používala slovo "rukavice",a neříkala "pojď si navléknout vavava,Honzíku,venku je zima".. Když už jsme u těch patvarů,další věc,kterou moc nechápu,proč se některé matky urputně brání používat zdrobněliny-zažila jsem totiž nedávno matku,jejíž malé dítě používalo zdrobněliny v řeči a ona ho zarputile opravovala,jak kdyby na to někdo měl umřít-autíčko=auto,panenka-panna,botičky- boty.....no nechápu.To už je snad duševní porucha,nebo nevím.Proč by dítě nemohlo mluvit zdrobněle?Neuznávám takové to soustavné šišlání a patlání od matek,i když v dnešní době se toho snad už všechny maminky varují,na rozdíl od některých jedinců starší generace-ješíši ty moje šuníško sjaďoučtý,babičta tě tak dlouho neviděla,počem,ty můj djobečtu,pomažli še š babičtou.Ale co vadí na tom,že někdo dítěti řekne Haničko místo Hano,nebo medvídek místo medvěd?To mají zdrobněliny tak velký negativní význam v rozvoji řeči?.A používáte různé zdrobněliny při oslovení dětí?