Ananto, jezdila jsem do nejbližšího okresního města do kavárničky, která měla na velké ploše plastové klouzačky, domečky a jiné atraktivní věci, na podlaze měli takový ten bublinkový plast, takže to bylo měkké a nevadilo, když spadli. Hned vedle bylo wc pro o dva roky starší. Měla jsem je obě na očích, mohla jsem si číst a dát si kafe, po očku je sledovat. Ideál.

Jezdila jsem z velkého krásného domu se zahradou v srdci přírody. Doma je to nebavilo, nechodily tam jiné děti a neměli jsme tolik plastových blbostí. Byli po 10 minutách špinaví od trávy a já si nemohla ani dát to kafe, protože to znamenalo vyběhnout do prvního patra domu a sama jsem je tam nechat nemohla, takže se dvěma nahoru každého po jednom boku a kafe už jsem si přinést nemohla nebo jen obtížně logisticky rozvrhnout. Navíc jsem musela dolů dětem vzít pití, jídlo a stále odbíhat. Prostě nám ta zahrada nešla. Kavárna byla ideální.