jednou jsem uklizela v mistnosti, kde na zdi vyselo zrcadlo. Starsi dcera neco rekla co me vytocilo a ja zareagovala. Pri te prilezitosti jsem koukla do zrcadla a zdesila jsem se...vypadala jsem jako ma matka a z ust mi vyletela stejna slova, co jsem si rikala, ze nikdy rikat nebude...par let jsem se hlidala, ale ted mam pocit, ze uz to jsem zase ja, stejna jak moje mama. Ne ze bych mamu nemilovala. Je to skvela zenska a urcite nas i dobre vychovala. Ale bylo par malickosti, o kterych jsem si rikala, ze se jim jako dospela vyvaruju...no asi je to marne