Něco. Třeba mám sklony řešit vypjaté situace fyzickým trestem a tím dokázat svoji převahu a "kdo je tady máma". Nejsem na to hrdá, vím to o sobě a pracuju na tom. Situacím se snažím předcházet, řešit v zárodku, řešit jinak, odcházím z místnosti a hluboce dýchám. Ale je to zkrátka ten první program, který mi v mozku naskočí.

Naopak jiné stereotypy neopakuji, třeba syna slovně nesrážím, nenutím ho sdílet můj názor atd.