Osobně se domnívám, že dítě, které čte dobře nahlas, není už třeba dále prudit s hlasitou četbou.
V první a druhé třídě určitě chci, aby se takto četlo. Jestli si chce syn něco přečíst sám, čte jen očima.
Přednes a spávný nácvik hlasitého čtení jsou důležité. Můj syn čte potichu, špatně u toho dýchá, nedbá na interpunkci a diakritiku. Proto trénujeme hlasité čtení.
Předpokládám, že může v budoucnu něco přednášet, či jen číst pohádky vlastním dětem.
Znám pár lidí, kteří čtou nahlas děsně a považuju to za handicap.