Přidat odpověď
Byla doba, kdy jsem se odmítala byť jen přiblížit (dvojčatům cca 1,5, k tomu 4letý starší, on na skluzavce, jedno dvojče za ním, druhé o x-metrů jinde blížící se k roztočenému kolotoči... Vyřešili jsme to vlastním hřištěm na zahradě (stejně ty u nás v obci stojí za píp). Dodnes, a že je to už pár let, jsem za to manželovi vděčná. Často je u nás parta dětí, my, rodiče třeba u grilu kecáme a děti lítají po zahradě.
Takže chápu, taky jsem si tam moc neodpočinula. Dobrá zpráva ale je - bude líp :-D
Předchozí