Já měla šílené první těhotenství, neustále hrozil potrat a pak předčasný porod, pořád problémy, byla jsem nervní, vyčerpaná, neustálý sny, co strašnýho se stalo, stačil malý výkyv mého zdrav. stavu a už jsem měla černé myšlenky.......
U druhýho dítěte jsem si řekla, že tohle nedopustím, že všechno dopadne skvěle, všechno bude skvělý, dítě přijde a nějaký bude, bude hodný a klidný, protože já budu v těhotenství klidná, protože to dítě ve mně to ví a jak se cítím já, tak se cítí ono. A jo - přesně tak to bylo, jen ten porod byl horor, pro mne, ale syn jako by se mi odměnil za to, že jsem ho nestresovala, když byl u mne v břiše a tak mě on nestresoval v prvních měsících, když jsem to potřebovala. Když jsem byla těhotná, tak říkali, že dítě slyší zvuky, tóny a hlasy. A já si pouštěla takové klidně meditační CD - myslím Enja, nebo jak se to psalo, a u toho jsem se pohupovala v síti, to mi bylo dobře a dělala jsem to často, víckrát denně. A po narození syna jsem zjistila, že jeho přesně tohle uklidňuje a uspává. A opravdu to tak bylo - jakmile byl nervní, mrskal nohama a rukama a já věděla, že mu nic nechybí, pustila jsem CD, dala ho do houpátka a on se zaposlouchal, přestal se mrskat, zavřel oči a spal - fungovalo to snad do tří měsíců, pak už ne. Ale moc mi to pomohlo.
Nechci Tě strašit, ale obávám se, že se Ti splní to, na co neustále myslíš, protože dítě to cítí a ví a tak má taky obavy, jen neví, z čeho a s tím přijde na svět. Je to těžký, ale nemysli na to - už jste skočili, tak plavte a ono to nějak dopadne. Druhý těhotenství byla až na moje problémy paráda, třetí vůbec - to jsem pak zapomínala i na prohlídky, protože proč tam chodit, když mi bylo tak dobře. Akorát že poslední syn byl podle toho měl být nejklidnější a ne - ale myslím, že to je spíš důsledek přímého porodu než těhotenství.