Podívej, teď je ve věku, kdy nějaké vysvětlování moc nechápe, chce to a tečka.
To nemá cenu... Jak já jsem nenáviděla, když mi v tom věku matka koupila něco na sebe, to bylo keců, že je to hnusný, že v tom nevylezu... jenže nic jiného bych na sebe neměla, tak jsem v tom vylezla a nakonec se s tím smířila, nejsem teď kvůli tomu nějak postižená, naopak jsem se naučila, že nebudu mít vždycky, co chci, že naopak budu mít i to, co nechci, myslíš, že Tvého puberťáka to nějak duševně sebere? Naopak je to nejlepší škola života, kterou může dostat! Teď to bolí (i tebe), ale je to tak a nebude to jinak a nemá cenu se tím trápit.