To není žádná mateřsko-výchovná chyba, ale puberta a nic s tím nenaděláš, to se musí přežít ze strany rodiče a vyrůst z toho ze strany potomka (děti mám mrňavky, ale mám dva mladší sourozence a ten benjamínek stejně starý jako tvůj prvorozený se mnou žije, tak vím, o čem mluvím). Děti a puboši bývají vnímaví, ale stran empatie na tom často nejsou nejlíp, do toho musí teprve dorůst. Osobně když poslouchám nějaký bráchův výlev, tak si vždycky říkám, že musím mít na paměti, že to pro něj taky není lehké :)
Omlouvám se za OT, ale to je ten TS syn? Hodně sil vám všem