Holky chci Vám (co jste sledovaly má předchozí témata)jen říct že dnes jsem se musela se svým milovaným tátou definitivně rozloučit.... byl s námi doma od minulého týdne, ale dnes ráno se jeho čas naplnil... byl šťastný že je doma, zemřel smířený usměvavý, bez bolesti, ale zároveň přirozeně bez zásahů cizích osob... čekaly jsme na odchod skoro celou noc, ale ještě nebyl ten čas, emřel po ránu a vybral si chvíli kdy jsem mu byla vyřídit léky a mamka právě telefonovala (paradoxně se mnou) asi chtěl odejít sám bez pozornosti jiných lidí...

Je to těžké, moc těžké, ale včera jsem mu ten odchod už přála, byl ve stavu kdy jsem věděla že už to přijde hodně brzy...

Chci vám všem moc poděkovat za motivaci vzít si tátu domů, za podporu apod. dnes jsem si uvědomila že ač to moc bolí, o to víc by mě bolelo kdyby táta umřel někde mezi cizími... včera v jasnější chvilce se s námi rozloučil a pak už se odebral do svého nitra....

Holky ještě jednou moc děkuji za podporu a rady i odkaz na stránky "cesty domů" moc mi po psychické stránce pomohly... teď už musím bojovat sama....