Xan, souhlasím. Pořád jsme s manželem řešili a řešíme, že se všechno točí kolem Cipíska, navíc máme rodinu blízko, bydlíme v jedné vsi manželovo rodiče i ségra i bratranec. Všichni už mají děti velké, dospělé, takže náš syn je v celé široké rodině jediným dítětem, všichni ho mají rádi i on je. Teď, když už je velký, tak pořád za někým běhá, pořád něco dostává, buď od jedné tety, nebo od druhé, doma má svůj pokoj, s nikým se nemusí dohadovat. Na jednu stranu je to fajn, je v rodině daleko větší klid, ale na druhou stranu se obávám, jak jednou bude vycházet v dospělosti s lidmi. Nemyslím si, že je rozmazlený, ale těžce se učí vycházet třeba se spolužáky. Má hodně kamarádů, ale s těmi, se kterými se nekamarádí neumí vůbec vycházet, jedná nepřiměřeně... Nevím, jak to lépe vyjádřit, to se těžko takhle do klávesnice píše. Pro kamaráda by se přetrhl, udělá první poslední, ale když nějaký spolužák není kamarád, ale spolupracovat s ním musí, tak si vůbec s takovou situací neví rady.