"Neumím si představit, že jsem celý den doma, manžel přijde v 5 domu a já mu strčím dítě, nebo mu oznámím, ať si udělá večeři sám."
Tak já si to představit dovedu a normálně to funguje. Večeře v naší ani manželově rodině není teplá a organizovaná, od puberťáků vejš se každej stará o svoje snídaně, svačiny a večeře sám. Jestli si namaže chleba, ohřeje párek nebo dá kus vánočky, to je na něm.
A po celým dnu s miminem (resp. dnu - třeba i po předchozí noci, kdy ženská třeba k dítěti několikrát vstávala) - toho na matku kolikrát může být taky dost. Takže i předání dítěte ve dveřích a odeslání na procházku s tatínkem se může konat. Ne každej den, ale prostě každej z partnerů má nárok bejt zničenej.