Tut,
tak nějak. Dodám, že doufám, že můj muž si zase váží toho, že je mu umožněno se v té práci realizovat - není omezen časem, kdy by měl zařizovat věci kolem dětí a domácnosti a tím pádem má daleko větší prostor nás zabezpečit, protože po něm právě nevyžaduju těch "milion" věcí, které se prostě musí zařídit a pevně doufám, že on si to uvědomuje. Nepotřebuju poplácávání po zádech za plnou lednici, ale zase nesnesu pohrdání v podobě podivení, že není třeba vytřená chodba.