Ahoj všichni!
přečetla jsem vaše příspěvky a dávám všem za pravdu, že je to moc těžké se s tímto krutým osudem vyrovnat! jsem ve stejné situaci, manžel mi zemřel před 2 měsíci tragicky při autonehodě v práci a nejsem schopna se s tím smířit. Brečím kudy chodím, nejhorší je to na hřbitově, kdy jsem této skutečnosti tváří v tvář a nechce se mi tomu uvěřit, nevím si s tím rady, užívám antidepresiva, nemůžu spát nebo jen s práškem na spaní. Zkouším to i bez léků jen s bylinkovým čajem, ale to moc nepomáhá.Mám dvě už skoro dospělé děti, které nebyly jeho, ale těm je to také moc líto, byl pro ně táta, všem nám moc chybí! Snažím se chodit mezi lidi, ale ještě nejsem úplně v pohodě, doufám, že čas všechno trápení zmírní, zapomenout totiž nelze, musíme se jen přizpůsobit nové situaci a naučit se s tím žít!