Taky jsem jednou jako úča nezabránila rvačce, dělala jsem, že nevidím. Třeťák šel kolem deváťáka a pozdravil ho slovy: "čau, ty debile". Deváťák se otočil a vyťal mu pár pohlavků. Tím to bylo skončeno. Malý byl poučen, velký to pustil z hlavy, taky to bylo vyřízené. Viděl to ale ředitel a já šla na kobereček, že jsem nezabránila. Naštěstí byl rozumný a pochopil, proč jsem "neviděla". Kdybych zasáhla, co bych způsobila? Malý by měl pocit, že si může dovolit všechno, velký by získal pocit křivdy a dal by to malému sežrat za rohem, až by nebyl viděn.