Tohle pochopí většina lidí, ale oni ne. Už jsem to zkoušela, ale odpověď je pokaždé ve stylu "Ale prosím tě nepřeháněj. Vždyť máte nově udělaný byt ( na úvěr), máte tamto, támhleto..." až po psa, kterého musíme živit a oni by ho dali pryč. Oni nikdy nepoznali co to je, jít nakupovat pro dárky k narozeninám dvě děti se dvěma stovkama. Když jsem to řekla tchyni že jdu takhle nakupovat ( to jsme spolu ještě mluvily), tak mi pohrdavě odpověděla ať snad teda raději nic nekupuju, když nemůžu klukovi koupit auto na dálkové ovládání. Nána nafoukaná. ( Výsledek - malá bez plyšáčka za neusne a kluk si ze všech dárků hraje pořád jen s traktorem. Oboje jsem tenkrát za ty 2 stovky pořídila)
To je marný, s takovýma lidma rozumný argument nehne.