S manželem žijeme v naší obci už 13 let a někteří lidé si stále myslí, že manželé nejsme - mám jiné příjmení.
Osobně je mi to jedno, mladší syn má jeho příjmení. Kdybych nebyla vdaná, 100% má příjmení mé, stejně jako starší syn.
Myslím si, že v manželství kolikrát lidi ustojí víc, než když jsou jen na úrovni přítel x přítelkyně.
Jasně, někdo práskne při první krizi do bot, papír nepapír.
Já si zkrátka občas ten náš slib připomínám - v dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci.....
Své sliby jsem zvyklá plnit. Možná to zní pateticky, ale takto to cítím.