A to taky asi nejde úplně takhle říct, že to nevychová. Já třeba dostala facku ve 12 od svojí babičky, která mě nikdy nebila (ani nikdy na mě nekřičela). Prostě se jí to už zdálo moc přes čáru a už nevěděla, co jiného použít. Já byla rozverná puberťačka a ano, přišlo mi to ponižující, nicméně velmi výchovné. Opravdu jsem se zamyslela. Babičku jsem strašně uznávala, jako moudrou paní.
Jak říkají psychologové - jedno plácnutí nahradí 10x vysvětlování, nicméně v každé situaci a na každé dítě nelze použít univerzální radu. A že se nemá trestat v afektu, je taky jasný - to je ten případ, o kterém píšete.
Měly by být dodržena základní pavidla - děti neponižovat, nevystavovat nepřiměřenému tlaku, ale zároveň být důsledný a trvat na určitých morálních a etických zásadách. Určitě by se dalo doplnit.
Ale jsem si jistá, že jsou děti, na které nějaké vysvětlování a různé jiné alternativní metody půjdou aplikovat velmi špatně. Pokud je bití nějaký standard, pak to je taky špatně, vychovává především dobrý příklad.