Mishulo, kult dítěte (nebo chceš-li "volná výchova") je extrém na jedné straně spektra a názor "škoda rány, která padne vedle" je extrém na druhé straně spektra.
Někde zhruba uprostřed mezi tím by se měla nacházet normální zdravá výchova, kdy rodič chápe, že dítě sice potřebuje poznat hranice, ale nepotřebuje být ponižováno psychicky ani fyzicky za to, že ty hranice nezná předem samo nebo že je hned nechápe.
Ale diskuze zde i mé zkušenosti z reálných rozhovorů mi dokazují, že pro některé lidi je rozdíl mezi nastavováním hranic bez násilí a s násilím tak neuchopitelný, že prostě budou dokolečka trvat na tom, že hranice lze dítěti vymezit jedině bitím, jinak z něj vyroste nezvladatelný spratek bez zábran.