Evo,

Starat se o někoho je řehole a obrovské omezení, já sama bych o tom byť i jen uvažovala jen tehdy, pokud by mi ten člověk byl hodně blízký a milovala bych ho, a i tak může nastat situace, kdy to prostě nedáš ani tak. Vlastně jsem v té situaci byla, a to jsem ještě ani neměla děti, a nedala jsem to. Respektive kdybych to chtěla dát, tak bych musela odejít z práce a vlastně si rozkopat celý svůj tehdejší život, a patrně bych za čas sama skončila v blázinci. A to se jednalo o člověka, kterého jsem milovala a který pro mě hodně udělal.

Takže si prosím nic nevyčítej. Myslím, že jsi zvolila naprosto přijatelné řešení - zajistila jsi mu péči a budeš za ním chodit na návštěvu. Myslím, že nelze chtít spravedlivě víc.

Zní to hnusně, ale nemyslím si, že by se děti měly obětovat pro rodiče i za cenu zničení vlastního života, a pokud se ti rodiče nechovali jako rodiče, tak už tuplem ne.

A taky ti dávám rozhřešení, opravdu si nemáš co vyčítat.