- a někdy je to i tělo na tělo.
Ale byla jsem s "partou" z našeho špitálu dvakrát v Krkonoších a faře a oddechla jsem si perfektně. Nejlepším oddychem bylo hrát u velkého stolu Activity, nasmála jsem se tak, jako roky před tím ne. Ostýchala jsem se u pantomimy, ale jinak paráda. Hru v terénu jsme neměli, na turistiku jsme se už večer rozdělili podle své chuti a fyzické zdatnosti. Vrcholným zážitkem pro mě bylo velmi brzké ranní běhání po horách se šéfem, bylo to lepší, než jsem si mohla představovat.
Bylo to tak působivé v ranní mlze a vycházejícím slunci, pak ten poklus po hřebenech a teprve potom snídaně a výšlap. Příští rok, jsem se pod tíhou těch zážitků přihlásila ve Vrchlabí na pětadvacítku, šéf není troškař, takže ten dal rovnou Krakonošovu stovku. Škoda, že zbytek zaměstnanců tam už byl popáté, takže letos se jede do Jeseníků. Ale tuším, že ani tam to nebude špatné.