Jestli to jde rozdělit jakž takž "normálně", tj. všechny tři dětské pokoje i Vaše ložnice budou mít svoje okno a nějaký rozumný rozměr, tak bych to rozdělila, i když chápu, že se Ti nechce. Ale pokud se dcera teprve chystá na VŠ a přitom plánuje bydlet doma, tak Vám to řešení bude užitečné ještě dlouho (navíc i kdyby se dcera během školy nebo po ní odstěhovala, bude to pravděpodobně jen nějaké provizorní bydlení a zázemí u Vás se jí bude ještě hodit) a jestli jsou menší děti kluk a holka, budou zvláštní pokoje o to praktičtější. Patřím k něm, co v dětství, resp. tak cca od 10 let marně toužili po sebemenším vlastním pokoji (u nás to nebylo vůbec reálné, byli jsme v jednom pokoji děti tři a dělit nic nešlo), tak hlasuji pro tuto variantu. Na druhou stranu můžu dosvědčit, že i bez vlastního pokoje lze dospět bez vážných následků, naopak, byla jsem připravena pro život na koleji ve společných podnájmech atd.
Jo a jestli máte architekta, tak ať Vám vymyslí taky nějaké šikovné úložné prostory, třeba byste pak nemuseli mít tolik skříní a byt by vypadal vzdušněji?