Já možná trochu vím, jak to myslí.
Z žen se pak stávají genderově korektní údernice, co se otřásají, když jim někdo pomůže do kabátu. No a chlapi se k nim pak podle toho chovají.
Moji synové umějí pomoct dámě (= zpočátku matce a sestře, teď už patrně i jiným) do kabátu odmala. A když někam jdeme a oni mi nepodrží dveře, sjedu je ještě dnes, a to je jim sedmnáct a patnáct. Dcera zase velmi dobře umí tyhle gentlemanské pozornosti přijímat, stejně jako neupadne do rozpaků, když ji někdo pochválí nebo složí kompliment.
S genderovou korektností to nemá nic společného, ale zpříjemňuje to život.