Inko, no to je, prvních pár měsíců jsem ho téměř nesundala z rukou, kromě procházek venku, kdy v kočárku tedy byl rád, ale jinak byl téměř neodložitelný, nevystačil si pomalu ani chvíli sám, ze všeho byl vykolejený, nestíhala jsem kromě něj prakticky nic... No, teď mu bude za chvíli 7 let a něco už je lepší, ale pořád je to extrémně citlivé a náročné dítě - a tím náročné nemyslím rozmazlené, zdaleka všechno mu nepovolíme a nevydupe si všechno, ale prostě do všeho je potřeba ho extrémně hodně povzbuzovat, na všechno ho pomalu zvykat, jinak je z toho ve velkém stresu, jde to pak do nočních děsů a tak podobně...ale na druhou stranu je to úžasnej a citlivej kluk...jen se s ním prostě musí jednat a zacházet o dost jinak, než s jinými dětmi, které vídám kolem...