...ale nejde to a vím že už žádné mít nebudu, což ovšem neznamená, že mě to nemrzí. Snažím se to brát jako fakt, holt nejde mít v životě všechno co by člověk chtěl, ale občas to na mě dolehne a stoprocentně vím, že jednou toho budu litovat. Kdysi jsem chtěla čtyři, potom jsme se s mužem shodli na třech a nakonec okolnostmi museli zůstat u dvou, ale pořád cítím kousek prázdnoty, jako by mi někdo chyběl. Jak to dostat z hlavy?