Já byla se synem v kině /když byl malý/, protože strašně moc chtěl ten film vidět. Nebyla jsem si jistá, zda to vydrží, i když se dušoval, že jo. Kecy jsem si vyslechla při kupování lístků, protože jsem chtěla místa na kraji u dveří - abychom mohli nerušeně odejít dřív. Pak když se začal vrtět a měl tendenci mi cosi sdělovat a že ho to už nebaví, tak jsme se zvedli potichu, že odejdeme, do toho začala nějaká ženská vzadu povykovat, co to jsme za lidi /dle mýho rušila víc než my/ a nakonec uvaděčka, kterou asi prudilo, že se musela zvednout ze židle a otevřít nám dveře. Psala jsem stížnost a písemně se mi omluvili a dali k dispozici jako omluvu 2 lístky na filmy dle našeho výběru.