jo tak nějak. Člověk se někdy potí až na prdeli, když začne dítě vyvádět a snaží se co může, aby neobtěžovalo okolí.
Podle mě je nejdůležitější ta snaha. Kdybych viděla, že se nějaká matka snaží své rozkňourané nebo vzteklé dítě uklidnit, cítí se kvůli tomu trapně, ale její snaha není korunována úplným úspěchem, tak si leda tak pomyslím, že to mám taky za sebou a budu soucítit. Když ale uvidím, že je to matce buřt, tak si pomyslím o ignorantství a nevychovanosti ( té matky)