já to také vnímám jako ironii, že Monty na jedné straně odsuzuje přesně totéž - rodiče, kteří se rozplývají nad čímkoli, co udělá jejich dítě, i když to třeba okolí otravuje a obtěžuje, jako nad něčím výjimečným a geniálním, a když se to někomu nelíbí, tak ho osočí, že nevnímají genialitu jejich ňuňánka, a obratem sama udělá naprosto totéž (ještě o level posunuté insinuací, že naše děti určitě tak geniální nejsou, takže závidíme)