Inko,

a jak velkého má? Ti malí jsou uňafaní (měli jsme), ale i ti se dají naučit na "ticho", ne že ne, dokonce i ve smečce...
Ti větší štěkají, ale neňafou nepřetržitě...

Německý špic je stále ostražitý, živý a mimořádně fixovaný na svého majitele. Je velmi učenlivý a lehce vychovatelný. Jeho nedůvěřivost k cizím lidem a absence loveckého pudu ho činí ideálním hlídačem pro dům a dvůr. Není ani bázlivý ani agresivní. Odolnost vůči počasí, pevná stavba těla a dlouhověkost jsou jeho nejznamenitějšími vlastnostmi.

Naproti tomu samojed, který neštěká:
přátelský, otevřený, pozorný a živý. Lovecký pud je velmi slabý. Nikdy není ani plachý ani agresivní. Je velmi společenský a nemůže být užíván jako hlídací pes.

A šiperka:
výborný malý hlídací pes, výjimečný „alarm“, překypující vitalitou, rezervovaný k cizím lidem. Aktivní a pracovitý, čilý, neúnavný, vždy zaujatý okolním děním, má sklon chňapat, pokud se někdo přiblíží objektům, svěřeným mu k hlídání. Velmi jemný k dětem, vždy zvědavý, co se děje za zavřenými dveřmi či jinou překážkou, což vyjadřuje vysoko posazeným štěkotem, zježenou hřívou a srstí na krku. Je to všetečný pes, který rád loví krysy, krtky a jiné škůdce.

U baráku bych já volila psa, který štěká a hlídá a přitom není agresivní.

Ke špicovi mi jako alternativa při zadaných podmínkách přijde už jen ta kolie, ale ta je zase velká.