Tante,

tak, tak .

Já nezapomenu na jeden tábor na Moravě, byla jsem tehdy jako puberťák s jedním oddílem z Přerova, a obzvlášť někteří měli potřebu mi předhazovat, že jsem z Čech a mluvím "pražsky" (jenže já tehdy neměla s Prahou společného nic, jen oni měli zkreslenou představu, že Čechy = Praha). A ten jeden se jmenoval Čech. Mohl se vzteky zcvoknout, když jsem mu předhazovala, že je víc Čech než já a že já když si dám záležet, tak na mně nikdo to "češství" nepozná, ale on se tak musí podepisovat .