Na idnes je pěkný článek o zkušenosti se řemeslníky. Kontakt s nimi autorka článku popsala takto (a tedy velmi trefně - mám stejnou zkušenost):
A po letech učení a poznávání jsem také pochopila, že návštěva řemeslníka je jakýsi rituál, který má svá pravidla: Příchod, vstřícné uvítání a dojem „jo, to půjde“.
Obhlídka terénu, ustaraný výraz č. 1.
Dramatická pauza č. 1.
Fyzický kontakt s problémem (vana, umyvadlo, zeď, trouba, myčka...).
Ustaraný výraz č. 2.
Dramatická pauza č. 2.
Můj odlehčený dotaz typu: „Tak jak to vidíte?“
Dramatická pauza č. 3.
Otázky, kterým nerozumím nebo na které nedokážu odpovědět. (Kdy se naposledy čistily perlátory a roháky? Jsou tam hmoždinky? Jak je staré to těsnění? Máte klíč dvanáctku?)
Dramatická pauza č. 4.
Vysvětlení, proč problém nelze vyřešit ani opravit.
Moje dotazy, návrhy řešení a poté zoufalství.
Dramatická pauza č. 5.
Vysvětlení, za jakých podmínek a okolností by MOŽNÁ problém vyřešit a opravit šlo.
Práce.
Vysvětlení, proč to nakonec opravit šlo.
Uvolněná atmosféra. Můj vděk.
Účet.
Údiv.
Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/hodinovy-manzel-0jh-/stavba.aspx?c=A150427_175648_stavba_web#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6
Samozřejmě né všichni řemeslníci jsou takoví. Najdou se mezi nimi i perly, ale bohužel ty jsou většinou zarezervované na měsíce dopředu, některé i roky. Jedna námi nalezená perla v podobě mladého řemeslníka konečně po roce čekání našla termín a už v červnu nám přijde udělat vylepšení dětského pokoje.
Loni mi jeden řemeslník dával nabídku a poté, pro upřesnění, se měl dostavit na místo a vše si ještě jednou prohlédnout. Na místo se nedostavil, ozval se až za 3 týdny, že měl rozbité auto. Já jestli měl rozbitý i telefon a to se urazil. Trochu se divil, že zakázku nedostal.
Máte nějaké veselé historky se řemeslníky?