Hehe, vzpomínám si, jak jsem byla na jakémsi víkendu "ženy pro ženy", cestou jsme zastavily v takovém pěkném koutu, kde byl lesík, pole, cesta a u cesty dům a jinak nic. Spolucestující se začaly rozplývat, jak je tam nádherně a jak to musí být skvělé pro děti, ta příroda a klid a čistý vzduch.
Já jsem to viděla jinak: Ráno vyleze žena s kočárem před dům a má dvě možnosti, kam se vydat na procházku: doleva nebo doprava. Bez auta v takovém místě ani ránu (a já bych tam nechtěla žít ani s autem pro každého jednotlivého člena domácnosti).