a tak u nás je tatínek docela zodpovědnej. Ještě v květnu trval na tom, že půjde v šátečku, aby nenastydla (20 stupňů venku) vždycky dbá na to, aby byla řádně oděna, sladěna a odpovídala tom,u co "si myslí že by tak asi mělo bejt"... leč chudák občas lehce mimo.
A tak se u nás traduje povídka z unora "máš šáteček?" "ano tati". "dobře, jdeme" :) v půli cesty se tatínek ubezpečuje, že dítě nijak netrpí..: "tak co, dobrý? není ti zima?" "ooo trošku je.... na nožičky".... tatínek se vyděsí, z tohohle konce zradu nečekal. "prooooč? vždyť už nesněží". "no jo, ale zapomněli jsme na ponožky TATI" (TATI zdurazní tak, aby všichni kolemjdoucí pochopili, že tatínek je úplně neschopnej
když mi to vyprávěli, když jsem přišla odpolko z práce, řvali jsme smíchy všichni ale ponožky už od té doby nezapomněla