Chodila jsem na klavír až do 5. třídy, kdy jsem přestala, protože na mě vlezla puberta a měla jsem jiné zájmy
Pak jsem se kolem 15 sama naučila na kytaru - vyprosila jsem si ji koupit + jen papírovou učebnici.

Dodnes mě mrzí,že mě mamka u klavíru nepřidržela v tom krizovém období, protože bych velmi ráda hrála líp, než hraju. Akorát že klavír zůstal u maminky. Kytaru mám pořád tutéž, což je už bída veliká...

Vždycky, když dostanu větší peníze, koketuju s myšlenkou, že si pořídím nové nástroje i k sobě do domu a že se do hraní znovu pustím, ale je to naprd, protože nemám čas :-(. navíc dítě zatím hudební nadání nejeví. No, možná časem.

Nějaké umění podle mě k životu patří, když dítě bude mít nějaké ty vlohy, určitě bych ho na lidušku dala.