U nás podobné, údajně taky porucha pozornosti. Je schopen při oblékání ponožky zapomenout, že si obléká ponožku. Zautomatizování určitých úkonů (svléknuté oblečení hned do koše na prádlo, svléknuté pyžamo hned do koupelny, klíč od skřínky do aktovky,...) trvalo v řádu týdnů či měsíců. A jednotlivé požadavky, to je jak kdy. Někdy je na příjmu a koná, jindy lítá hlavou v oblacích a vůbec neví, že nějaký požadavek byl. Nejlepší opravdu je oslovit, navázat oční kontakt, třeba i vzít za ruku a pak víš, že (nebo jestli) tě poslouchá. Hlavně nedávat víc požadavků na jednou, já když zapomenu a žádám o něco, zatímco se konečně odhodlává k tomu, co měl udělat předtím, upadá do afektu a/nebo neudělá to ani to.