Tarko, domácí jídlo mi vyhovovalo do určitého věku, zhruba od patnácti let jsem se stravovala vegetariánsky a po svém, vařila jsem si sama (i ostatním jsem uvařila, když měli zájem).
A i v útlém dětství bych byla bývala ocenila, kdybych OBČAS dostala dva dny po sobě stejnou polévku nebo kdyby alespoň v té polévce byly pro jednou koupené nudle místo domácích, abychom spolu s maminkou mohly třeba dělat i něco jiného než vyrábět nudle a vařit polévku.
To všechno píši proto, abych přiblížila pohled dítěte na starostlivou maminku.
Já si své maminky vážím, máme dobré vztahy a chápu samozřejmě, že dělala vždycky všechno v té nejlepší víře a s nejlepšími úmysly, je to velmi hodný, poctivý a pracovitý člověk.
Ale děti prostě některé věci mohou vnímat jinak, o tom je diskuze.