Mám.
Taky mě to mrzí, ale uvědomuju si, že když mě naštve něco před tím, a děti mě jen "dorazí", vím, že se musím omluvit.
I holky to tak berou.
Někdy prostě ví, že mamka je naprdnutá protože se něco před tím stalo (naštval mě účet za elektřinu, málem mě srazil šílenej řidič, nedipadl konkurz...prostě depka.)
Ale mají to i naše děti. Jindy sluníčka zlatíčkovatý stačí, aby jí spolužík řekl něco nehezkýho, kamarádky si sedly na obědě jinak než se dopmluvily...atd a hned je na tečku..)
Už jsme se naučili a když je někdo z nás "podrážděnej" tak se snažíme ho chápat a moc neštvat.
M"j chlap to má taky...Vstává o půl čtvrté ráno, ve čtyři jde do práce, vraci se kolem páté, šesté..... Někdy je tak grogy, že jen proleze bytem, pozdraví a "vrčí". Tak se zas my snažíme, aby neměl důvod se rozčilovat ještě doma, když ho třeba v práci naštval šéf....
Každej je někdy v "nenáladě", ale mělo by to být jen z nutnosti, nikoli pravidlem.