Přidat odpověď
Můj manžel se synem vychazí dobře, ale jakmile po něm něco chce, tak se sekne a nic s ním nehne. Prostě čeká dokud tatínek nevybuchne, protože ví, že pak odejde a nebude to muset dělat popř. to bude dělat se mnou. Manžel je podle mě trpělivý, vždy se mu to snaží vysvětlit, pak až zvýší hlas, ale on prostě vůbec nereaguje. Když tu stejnou věc po něm chci já, udělá to. Nechápu to, protože já po něm většinou chci více než táta. Už jsem z toho nešťastná.Když je nechám samotné doma, tak po návratu jen slyším, jak si jeden na druhého stěžují a já stojím mezi nimi jako nějaký mantinel. Máme teď ještě jedno dítě a já se prostě nemůžu roztrhnout, abych dělala všechno s oběma. Dcera navíc prochází obdobím separační úzkosti, takže když s ní nejsem pláče. Navíc mám pocit, že manžel to bere jako chlap dost špatně.
Předchozí