A vždyť já vím, že se ne vždycky shodnem.
Faktem ale je, že i když máme rozdílnej názor třeba na uprchlíky, v oborech, kde "mě" jde "o život" ve smysle "co dáváte k svačině dětem", nebo "jsem šílená, pomozte mi", máš vždycky něco, nad čím se člověk zamyslí a NIKDY mu to nepřijde zbytečný. Občas se snažím vnutit ti svůj názor, ale vím, že to, že se mnou nesouhlasíš je jen tvůj způsob volby stejnej jako můj... nevnucuješ, jen prostě sdílíš... mám možnost souhlasit, ne souhlasit, ale především mám možnost HO ZNÁT... a i negativní reakce je reakce, nad kterou se stojí za to aspoň zamyslet.
Já jsem sice někdy děsnej prskoš, ale nemám problém zamyslet se nad názoram, který mi "HNED nejdou do hlavy"...